SBÍRKA PŘEDPISŮ
ČESKÉ REPUBLIKY
Titul předpisu:
Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj, kterou se stanoví pravidla
pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů
na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele
| Citace: 372/2001 Sb. |
Částka: 141/2001 Sb. |
| Na straně (od-do): 7925-7931 |
Rozeslána dne: 25. října 2001 |
| Druh předpisu: Vyhláška |
Autoři předpisu: Ministerstvo pro místní rozvoj
|
| Datum přijetí: 12. Října 2001 |
Datum účinnosti od: 1. ledna 2002 |
| Platnost předpisu: ANO |
Pozn. k úč.: |
Vydáno na základě: 458/2000 Sb. § 98 odst. 9
Text předpisu:
372
VYHLÁŠKA
Ministerstva pro místní rozvoj
ze dne 12. října 2001,
kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou
energii
na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi
konečné spotřebitele
Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle § 98
odst. 9 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu
státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), k provedení § 78 odst. 5 tohoto zákona:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů
na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé
užitkové vody mezi konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce za
zúčtovací období.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) zúčtovací jednotkou - objekt nebo jeho část, popřípadě objekty
nebo jejich části, které mají jedno společné, technologicky propojené
odběrné tepelné zařízení1) a společné měření nebo stanovení množství
tepelné energie a nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů
na poskytování teplé užitkové vody,
b) vytápěním - ústřední vytápění pomocí otopné soustavy ovlivňující
zúčtovací jednotku, kterou prochází, napojené na společný zdroj
tepelné energie; vytápěním není vytápění bytů a nebytových prostorů
prostřednictvím samostatných etážových okruhů zásobovaných tepelnou
energií z vlastních zdrojů tepelné energie, používajících různé
druhy paliv nebo elektřinu, ani vytápění prostřednictvím uzavřených
okruhů, do nichž dodává a měří tepelnou energii na základě smlouvy
dodavatel přímo konečným spotřebitelům,
c) poskytováním teplé užitkové vody - dodávka centrálně připravované
teplé užitkové vody konečným spotřebitelům,
d) podlahovou plochou - podlahová plocha místností bytu a nebytového
prostoru kromě teras, balkónů a lodžií (i zasklených) a vedlejších
prostorů, které jsou umístěny mimo byt; do podlahové plochy se
započítává i plocha zastavěná kuchyňskou linkou, vestavěným nábytkem,
kamny nebo jiným topným tělesem. Nezapočítává se plocha okenních
a dveřních ústupků,
e) započitatelnou podlahovou plochou - podlahová plocha vynásobená
koeficienty uvedenými v příloze č. 1 části A. k této vyhlášce;
mají-li některé místnosti v zúčtovací jednotce rozdílnou výšku
stropů nebo stropy zkosené, započitatelná podlahová plocha těchto
místností se vynásobí koeficientem podílu objemu vytápěného prostoru
k objemu vypočtenému z podlahové plochy a výšky stropu převládajících
místností v zúčtovací jednotce,
f) podlahovou plochou nebytových prostorů pro účely poskytování
teplé užitkové vody - podlahová plocha vynásobená koeficienty
stanovenými podle přílohy č. 1 části B. k této vyhlášce,
g) vlastníkem zúčtovací jednotky nebo části zúčtovací jednotky
- její vlastník, spoluvlastník a dále společenství vlastníků nebo
osoba vlastníkem pověřená výkonem činností stanovených touto vyhláškou
(dále jen "vlastník"),
h) zúčtovacím obdobím - období, za které vlastník provede rozúčtování
a následné vyúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění
a nákladů na poskytování teplé užitkové vody. Zúčtovací období
je nejvýše dvanáctiměsíční a jeho počátek stanoví vlastník po
dohodě s dodavatelem,
i)rozúčtováním nákladů - rozdělení nákladů na tepelnou energii
na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody za zúčtovací
období a zúčtovací jednotku mezi konečné spotřebitele, které vlastník
provede způsobem stanoveným touto vyhláškou,
j)vyúčtováním - písemný doklad, na základě kterého se provede
vyrovnání přeplatků a nedoplatků plynoucích z rozúčtování nákladů
za zúčtovací období, včetně případných změn provedených na základě
oprávněných reklamací,
k)náměrem - hodnota vykázané spotřeby jako rozdíl zjištěný na
základě odečtu naměřených hodnot na konci daného zúčtovacího období
a na konci předchozího zúčtovacího období.
§ 3
Náklady na tepelnou energii na vytápění a náklady
na poskytování teplé užitkové vody
(1) Náklady na vytápění a náklady na poskytování
teplé užitkové vody, které byly vynaloženy v zúčtovací jednotce
za zúčtovací období, zahrnují
a) náklady na tepelnou energii2) na vytápění,
b) náklady na tepelnou energii spotřebovanou na přípravu teplé
užitkové vody,
c) náklady na pitnou vodu spotřebovanou na přípravu teplé užitkové
vody,
v cenách podle cenových předpisů.3)
(2) Je-li tepelná energie používána v zúčtovací jednotce také
k jinému účelu než na vytápění a na poskytování teplé užitkové
vody, účtuje náklady na tuto energii vlastník na základě jejího
měření nebo odborného posouzení zvlášť každému příslušnému konečnému
spotřebiteli.4)
(3) Zálohy na úhradu nákladů na tepelnou energii na vytápění a
na poskytování teplé užitkové vody stanoví vlastník přiměřeně
k vývoji nákladů ve dvou z klimatického hlediska srovnatelných
zúčtovacích obdobích.
§ 4
Rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění
v zúčtovací jednotce
(1) Náklady na tepelnou energii na vytápění v zúčtovací
jednotce za zúčtovací období rozdělí vlastník na složku základní
a spotřební. Základní složka činí 40 % až 50 % a zbytek nákladů
tvoří spotřební složku.
(2) Základní složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele
podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo
nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů
a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce.
(3) Spotřební složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele
úměrně výši náměrů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění
s použitím korekcí a výpočtových metod, které zohledňují i rozdílnou
náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou
jejich polohou.
(4) Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné
podlahové plochy nesmí překročit u konečných spotřebitelů s měřením
či indikací v zúčtovací jednotce hodnotu 40 % oproti průměru zúčtovací
jednotky v daném zúčtovacím období. Pokud dojde k překročení přípustných
rozdílů, provede vlastník úpravu výpočtové metody uvedené v odstavci
3.
(5) V zúčtovací jednotce, ve které u konečných spotřebitelů nejsou
instalovány měřiče tepelné energie nebo indikátory vytápění, vlastník
spotřební složku rozdělí mezi konečné spotřebitele obdobným způsobem
jako složku základní.
(6) Odečty měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění u konečných
spotřebitelů provádí vlastník nejméně jednou ročně, vždy však
ke konci zúčtovacího období.
(7) Neumožní-li konečný spotřebitel instalaci měřičů tepelné energie
nebo indikátorů vytápění, nebo přes opakované prokazatelné upozornění
neumožní jejich odečet, nebo je ovlivní, činí v daném zúčtovacím
období u tohoto konečného spotřebitele spotřební složka nákladů
1,6násobku průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadající
na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky. Při
výpočtu se postupuje podle přílohy č. 2 k této vyhlášce.
(8) Úhrady konečných spotřebitelů stanovené podle odstavce 7 jsou
součástí úhrady spotřební složky nákladů na tepelnou energii na
vytápění v zúčtovací jednotce, které se rozúčtovávají mezi konečné
spotřebitele v daném zúčtovacím období.
(9) Při obnovení odečtu měřiče tepelné energie nebo indikátoru
vytápění se pro odečítané zúčtovací období odečte od stavu měřiče
nebo indikátoru spotřeba odpovídající průměrné hodnotě spotřební
složky nákladů za neměřené zúčtovací období připadající na 1 m2
započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky bez zvýšení
uvedeného v odstavci 7. U těch indikátorů vytápění, u kterých
nelze zpětný odečet zjistit, se při obnovení odečtu pro odečítané
zúčtovací období použije průměrná hodnota spotřební složky nákladů
připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky
v daném zúčtovacím období.
§ 5
Rozúčtování nákladů na poskytování teplé užitkové vody
v zúčtovací jednotce
(1) Náklady na poskytování teplé užitkové vody v
zúčtovací jednotce za zúčtovací období tvoří náklady na tepelnou
energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody a náklady na spotřebovanou
vodu.
(2) Náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové
vody rozdělí vlastník na složku základní a spotřební. Základní
složka činí 30 % a spotřební složka 70 % nákladů.
(3) Základní složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele
podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru
k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací
jednotce.
(4) Spotřební složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele
poměrně podle náměrů vodoměrů instalovaných u konečných spotřebitelů.
(5) Odečty instalovaných vodoměrů u konečných spotřebitelů provádí
vlastník nejméně jednou ročně, vždy však ke konci zúčtovacího
období.
(6) V zúčtovací jednotce, ve které u konečných spotřebitelů nejsou
instalovány vodoměry, vlastník spotřební složku rozdělí podle
průměrného počtu osob užívajících byt nebo nebytový prostor v
zúčtovacím období a nebo v případě dohody všech konečných spotřebitelů
podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru
k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostor v zúčtovací
jednotce. Rozdíly v rozsahu vybavení jednotlivých bytů v zúčtovací
jednotce mající vliv na odběr teplé užitkové vody zohlední vlastník
přepočtem spotřební složky na základě odborného posouzení. V nebytových
prostorách stanoví vlastník průměrný počet osob nebo odpovídající
velikost podlahové plochy na základě odborného posouzení podle
způsobu odběru a rozsahu využívání teplé užitkové vody.
(7) Neumožní-li konečný spotřebitel instalaci vodoměrů, nebo přes
opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo
je ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto konečného
spotřebitele spotřební složka nákladů trojnásobek průměrné hodnoty
spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 podlahové plochy
zúčtovací jednotky. Při výpočtu se postupuje podle přílohy č.
2 k této vyhlášce.
(8) Úhrady konečných spotřebitelů stanovené podle odstavce 7 jsou
součástí úhrady spotřební složky nákladů na poskytování teplé
užitkové vody v zúčtovací jednotce, které se rozúčtovávají mezi
konečné spotřebitele v daném zúčtovacím období.
(9) Při obnovení odečtu na instalovaném vodoměru se pro odečítané
zúčtovací období odečte od stavu vodoměru průměrná spotřeba stanovená
ze spotřeby zúčtovací jednotky připadající na 1 m2 podlahové plochy
za neměřené zúčtovací období bez zvýšení uvedeného v odstavci
7.
(10) Náklady na spotřebovanou vodu použitou k poskytování teplé
užitkové vody rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele poměrně
podle náměrů instalovaných vodoměrů u konečných spotřebitelů.
Ustanovení odstavců 6 až 9 platí obdobně.
§ 6
Zvláštní způsoby rozúčtování nákladů na tepelnou energii
na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody
v zúčtovací jednotce
(1) Není-li možné v zúčtovací jednotce s vlastním
zdrojem tepelné energie nebo s vlastní předávací stanicí určit
odděleně náklady na tepelnou energii na vytápění a náklady na
tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody, připadne
60 % nákladů na tepelnou energii na vytápění a 40 % nákladů na
tepelnou energii na ohřev užitkové vody.
(2) Na byty a nebytové prostory odpojené od vnitřního rozvodu
vytápění rozúčtovává vlastník základní složku nákladů podle §
4 odst. 2; na byty a nebytové prostory odpojené od vnitřního rozvodu
teplé užitkové vody rozúčtovává vlastník základní složku nákladů
podle § 5 odst. 3.
(3) Náklady na poskytování teplé užitkové vody odebrané přímo
jednotlivými konečnými spotřebiteli ve společných prostorách zúčtovací
jednotky, kde jsou instalovány vodoměry, rozúčtuje vlastník na
tyto konečné spotřebitele podle evidence spotřeb; pokud nejsou
ve společných prostorách zúčtovací jednotky instalovány vodoměry,
rozúčtují se náklady těmto konečným spotřebitelům způsobem, který
stanoví vlastník.
(4) Při poruše měřiče tepelné energie, indikátoru vytápění nebo
instalovaného vodoměru vlastník spotřební složku za dobu poruchy
stanoví podle údajů dvou z klimatického hlediska srovnatelných
zúčtovacích období.
(5) Dojde-li ke změně konečného spotřebitele v průběhu zúčtovacího
období a nejsou-li známy odečty k termínu změny, vlastník rozdělí
a)spotřební složku nákladů na tepelnou energii na vytápění podle
skutečné klimatické náročnosti příslušných částí zúčtovacího období
před a po termínu změny konečného spotřebitele; nejsou-li tyto
údaje známy, podle přílohy č. 3 k této vyhlášce,
b)základní složku nákladů na tepelnou energii na vytápění v poměru
počtu dnů vytápění bytu nebo nebytového prostoru před a po termínu
změny konečného spotřebitele,
c)spotřební složku nákladů na tepelnou energii na poskytování
teplé užitkové vody včetně nákladů na spotřebovanou vodu podle
průměrného počtu osob a počtu dnů zúčtovacího období, v případě
rozúčtování podle podlahové plochy jen podle počtu dnů zúčtovacího
období, které připadají na původního a nového konečného spotřebitele,
nedohodnou-li se původní a nový konečný spotřebitel jinak,
d)základní složku nákladů na tepelnou energii na poskytování teplé
užitkové vody podle počtu dnů zúčtovacího období, které připadají
na původního a nového konečného spotřebitele.
(6) Nemá-li zúčtovací jednotka, byt či nebytový prostor svého
konečného spotřebitele, rozumí se konečným spotřebitelem vlastník.
§ 7
Vyúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů
na poskytování teplé užitkové vody konečným spotřebitelům
(1) Náklady na tepelnou energii na vytápění a náklady
na poskytování teplé užitkové vody připadající na konečné spotřebitele
v zúčtovací jednotce se vyúčtovávají nejméně jednou ročně, a to
nejpozději do 4 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období.
V tomto termínu vlastník zajistí, aby s konkrétním vyúčtováním
byl písemně seznámen konečný spotřebitel.
(2) Ve vyúčtování vlastník uvede
a) za zúčtovací jednotku odděleně spotřebu tepelné energie na
vytápění, spotřebu tepelné energie na ohřev užitkové vody v GJ
a množství vody v m3 spotřebované na poskytování teplé užitkové
vody,
b) za zúčtovací jednotku odděleně jednotkové ceny tepelné energie
na vytápění a tepelné energie spotřebované na ohřev užitkové vody
v Kč/GJ a vody spotřebované na poskytování teplé užitkové vody
v Kč/m3,
c) za zúčtovací jednotku celkové náklady v Kč odděleně na tepelnou
energii na vytápění a na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev
užitkové vody a na vodu spotřebovanou na poskytování teplé užitkové
vody, podíly základních a spotřebních složek nákladů na tepelnou
energii na vytápění a nákladů na tepelnou energii spotřebovanou
na ohřev užitkové vody v % a Kč,
d) podlahovou plochu a započitatelnou podlahovou plochu zúčtovací
jednotky a bytu či nebytového prostoru konečného spotřebitele
v m2, v případě poskytování teplé užitkové vody průměrný počet
osob užívajících byt či nebytový prostor konečného spotřebitele
a za celou zúčtovací jednotku v zúčtovacím období, součet skutečných
a přepočtených náměrů instalovaných měřičů tepelné energie nebo
indikátorů vytápění zúčtovací jednotky a bytu či nebytového prostoru
konečného spotřebitele, součet náměrů instalovaných vodoměrů za
zúčtovací jednotku a náměr instalovaného vodoměru (vodoměrů) teplé
užitkové vody v bytě či nebytovém prostoru konečného spotřebitele
a ve společných prostorách zúčtovací jednotky rozúčtovávaných
přímo mezi jednotlivé konečné spotřebitele podle evidence spotřeb
v m3,
e) spotřebu tepelné energie na vytápění za zúčtovací jednotku
vyjádřenou v GJ na m2 započitatelné podlahové plochy,
f) podíly nákladů připadající na konečné spotřebitele s uvedením
základních složek, spotřebních složek a celkových nákladů v Kč,
a to zvlášť na tepelnou energii na vytápění, na tepelnou energii
na ohřev užitkové vody a na vodu spotřebovanou na poskytování
teplé užitkové vody,
g) koeficienty a součinitele použité pro přepočty podlahové plochy
nebo započitatelné podlahové plochy konkrétního bytu či nebytového
prostoru a pro přepočty odečtů měřičů tepelné energie nebo indikátorů
vytápění u konečného spotřebitele,
h) výši a součet zaplacených záloh konečným spotřebitelem a vyčíslení
rozdílu mezi zaplacenými zálohami a náklady připadajícími na konečného
spotřebitele,
i) lhůtu a způsob uplatnění reklamací proti vyúčtování konečným
spotřebitelem; tato lhůta nesmí být kratší než 21 dnů,
j) způsob finančního vypořádání nedoplatku nebo přeplatku vypočteného
podle písmena h).
(3) Vlastník seznámí konečného spotřebitele na jeho žádost s podklady,
ze kterých vyúčtování vychází, případně se způsobem rozúčtování
nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování
teplé užitkové vody mezi ostatní konečné spotřebitele v zúčtovací
jednotce.
(4) Po uplynutí lhůty pro uplatnění reklamací konečných spotřebitelů
vlastník do 30 dnů provede v případě jím uznaných reklamací opravu
vyúčtování nedoplatku nebo přeplatku záloh, s kterou neprodleně
písemně seznámí konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce.
(5) Nedoplatek a nebo přeplatek vyplývající z vyúčtování podle
odstavce 2 písm. h) je splatný do 7 kalendářních měsíců po uplynutí
zúčtovacího období. Pokud byly uplatněny reklamace, které vlastník
uznal, je konečný nedoplatek nebo přeplatek splatný nejdéle do
8 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období.
§ 8
Rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění
a rozúčtování nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi
konečné spotřebitele za zúčtovací období, které započalo přede
dnem účinnosti této vyhlášky, se provede podle právního předpisu
platného k 31. prosinci 2001.5)
§ 9
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Ministr:
Ing. Lachnit, CSc. v. r.
1)§ 2 odst. 2 písm. c) bod 8 zákona č. 458/2000
Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických
odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).
2)§ 2 odst. 2 písm. c) bod 11 zákona č. 458/2000 Sb.
3)Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994
Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č.
141/2001 Sb.
4)§ 2 odst. 2 písm. c) bod 4 zákona č. 458/2000 Sb.
5)Vyhláška č. 245/1995 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění
a dodávku teplé užitkové vody včetně rozúčtování nákladů na objekty
a mezi konečné spotřebitele, ve znění vyhlášky č. 85/1998 Sb.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 372/2001 Sb.
A.Koeficienty pro stanovení započitatelné podlahové
plochy
1. místností bytů a nebytových prostorů, v nichž
je otopné těleso a které se liší způsobem jejich využívání
| Druh místnosti |
Koeficient [ - ]
|
| v bytě |
1,0
|
| ve skladě |
1,0
|
| v kanceláři |
1,2
|
| ve zdravotním středisku |
1,2
|
| v mateřské školce |
1,2
|
| ve výstavním sále |
1,2
|
| v prodejně |
1,3
|
| v obchodním domě |
1,3
|
| v učebně |
1,3
|
| v tělocvičně |
1,3
|
| v dílně |
1,3
|
| v restauraci, kavárně, vinárně |
1,4
|
a)Koeficienty podle tabulky se použijí i pro místnosti
s obdobným způsobem využívání.
b)Pro místnosti s nižší výpočtovou vnitřní teplotou ti (garáže
apod.) se zohledňující součinitel s, kterým se vynásobí příslušný
koeficient této místnosti, stanoví podle vzorce:
ti - tes
s = ---------- [ - ] ,
tis - tes
kde je
s -součinitel [ - ]
ti -teplota [oC], na kterou má být podle projektu vytápěna předmětná
místnost; není-li údaj k dispozici, pak podle platných technických
norem
tes - průměrná teplota venkovního vzduchu [oC] v otopném období
podle dlouhodobého průměru
tis - průměrná vnitřní výpočtová teplota [oC] ústředně vytápěných
obytných místností v otopném období (zpravidla + 20 oC)
2. místností bytů a nebytových prostorů, v nichž
není umístěno otopné těleso a které jsou začleněné v objektu tak,
že s místnostmi s otopným tělesem přímo sousedí
| |
Koeficient [ - ]
|
| Jednou stěnou |
0,1
|
| Dvěma stěnami |
0,2
|
| Třemi stěnami |
0,35
|
| Čtyřmi stěnami |
0,5
|
| Pěti a více stěnami |
0,75 - 1,0
|
a) Stěnou se rozumí boční stěna, strop a podlaha.
Má-li místnost velké rozdíly v délkách stěn nebo sousedící místnosti
nejsou podél celých délek stěn, zvolí se koeficient úměrný hodnotám
z tabulky. Za sousedící vytápěné místnosti se nepovažují chodby
a schodiště společných částí objektu, i když je v nich umístěno
otopné těleso.
b) Je-li v místnosti bytu či nebytového prostoru bez otopného
tělesa neizolované potrubí vnitřního rozvodu tepelné energie (vertikální
rozvody přívodní i zpětné, horizontální rozvody přívodní i zpětné,
přípojky k otopným tělesům delší jak 0,5 m), zvýší se koeficienty
stanovené dle počtu stěn o hodnotu navýšení stanovenou podle vzorce
5S
n = ---- [ - ] ,
A
kde je
n - navýšení [ - ]
S - povrch potrubí [m2]
A -započitatelná podlahová plocha místnosti [m2],
přičemž výsledný koeficient včetně navýšení nemůže být větší než
1,0 (k + n <= 1).
c)V zúčtovací jednotce, ve které mají byty srovnatelný
počet místností, velikost, uspořádání a podíl nevytápěných prostor,
je možné pro rozúčtování základní složky nákladů na vytápění uplatnit
jejich podlahovou plochu.
B.Koeficienty pro stanovení podlahové plochy nebytových
prostorů pro rozdělení základní složky nákladů na tepelnou energii
spotřebovanou na ohřev užitkové vody
Koeficienty pro výpočet podlahové plochy nebytových
prostorů pro rozdělení základní složky nákladů na teplou užitkovou
vodu se stanovují odborným posouzením podle rozsahu odběru a způsobu
užití teplé užitkové vody.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 372/2001 Sb.
Výpočet spotřební složky nákladů na vytápění podle
§ 4 odst. 7 a na poskytování teplé užitkové vody podle § 5 odst.
7 se provede podle vzorce
X . Sc . Pni
Sni = ---------------- [Kč] ,
Pc
kde je
Pc - celková plocha v zúčtovací jednotce [m2]
Pni -plocha konkrétního bytu nebo nebytového prostoru, u něhož
není znám údaj z měření, [m2]
Sc - celková spotřební složka nákladů za zúčtovací jednotku [Kč]
Sni -spotřební složka nákladů připadající na konkrétní byt nebo
nebytový prostor, u něhož není znám údaj z měření, [Kč]
X - násobek zvýšení (podle § 4 odst. 7 hodnota 1,6, podle § 5
odst. 7 hodnota 3)
Poznámka:
Při stanovení nákladů na vytápění podle § 4 odst. 7 se za Pc a
Pni dosazuje započitatelná podlahová plocha. Při stanovení nákladů
na poskytování teplé užitkové vody podle § 5 odst. 7 se za Pc
a Pni dosazuje podlahová plocha.
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 372/2001 Sb.
Dlouhodobé měsíční průměry klimatické náročnosti
|
Měsíc
|
%
|
Měsíc
|
%
|
|
leden
|
19
|
červenec
|
0
|
|
únor
|
16
|
srpen
|
0
|
|
březen
|
14
|
září
|
1
|
|
duben
|
9
|
říjen
|
8
|
|
květen
|
2
|
listopad
|
14
|
|
červen
|
0
|
prosinec
|
17
|
